Mig-21 sloužil v české armádě až do roku 2005: Jaká byla jeho cesta? Mikojan-Gurevič MiG-21 je sovětskou stíhačkou, která se používá v řadě zemí dodnes. V čem konkrétně vyniká?
Legenda, která odchází do důchodu po 60 letech
Vůbec první Mig 21 vzlétl v roce 1955. V roce 1959 pak byla zahájena jeho sériová výroba. Vyprodukovalo se více než 10 000 kusů, licenční výroba probíhala mimo jiné i v tehdejším Československu, konkrétně v Aeru Vodochody, kde se také vyráběly letouny Mig-15, L-29 Delfín a L-39 Albatros. Slavnou stíhačku ve své výzbroji mělo nakonec během celé její historii 50 letectev. V provozu vydržela více než šest desítek let a její služba pomalu končí teprve v současnosti. Konkrétně v československé a československé armádě se tento typ používal až do roku 2005.
Zúčastnila se mnoha ozbrojených konfliktů, mimo jiné svoje bojové kvality prezentovala v arabsko-izraelských válkách či válce ve Vietnamu. Právem tak Mig-21 nabyl status letecké legendy. Vznikl z požadavku na záchytnou stíhačku pro protivzdušnou obranu, která měla být schopna dosahovat rychlosti 2 M a měla dostup okolo 18 km.
NATO pojmenovalo stíhačku MiG-21 jako „Fishbed“. Toto označení bylo součástí systému kódových jmen používaného NATO k identifikaci a kategorizaci sovětských, resp. východních stíhacích letounů podle počátečního písmena – F=Fighter (stíhačka), B=Bomber (bombardér), C=Cargo (dopravní letoun), M=Miscellaneous (smíšené účely – cvičné letouny, tankery apod.) H=Helicopter (vrtulníky).
Mig-21 se stal odpovědí na západní modernizaci letectva
V první půli 50. let se objevila potřeba letectvo modernizovat a vybavit jej stroji schopnými měřit se co do rychlosti s nadzvukovými letouny využívanými západním blokem. Mimo to měly být také modernější verze schopné ničení vzdušných cílů i za ztížených povětrnostních podmínek a v noci. A Mig 21 se stal poměrně jednoznačnou odpovědí na tyto požadavky.
Vyprodukovat se podařilo obratný a současně po technické stránce jednoduchý stroj, čemuž odpovídá to, že tuto stíhačku lze stále považovat za konkurenceschopnou. Vyznačovala se nejen skvělým výkonem, ale i snadnou pilotáží a levnou výrobou. Původně byla konstruována jako přepadový stíhací letoun a jako taková byla v roce 1960 zařazena do služby k útvarům sovětského letectva. První verze „jednadvacítek“ se staly stěžejní výzbrojí stíhacích letectev zemí bývalého východního bloku.
Technické údaje
- Délka: 15,8 m
- Rozpětí: 7,15 m
- Výška: 4,5 m
- Hmotnost prázdného letounu: 4 980 kg
- Maximální vzletová hmotnost: 8 212 kg
- Motor: Tumanskij R-13 F-300 (proudový)
Výkony
- Maximální tah motoru: 39,9 kN
- Max. rychlost: 2 240 km/h
- Dolet: 1 716 km
- Maximální dostup: 18 000 m
- Rychlost stoupání: 120 m/s
Zdroj: muzeum-kunovice.cz, uvedené parametry se mohou mírně lišit.
Chcete s Migem proletět?
Představte si, že se ocitáte v kůži skutečného pilota stíhačky. Zážitek Top Gun je nyní na dosah ruky! Stačí jen usednout do kabiny jednoho z nejvýkonnějších stíhačů své doby: MiG-15.
MiG-15 se dokáže prohánět po obloze rychlostí přesahující 1 000 km/h. Jde o zážitek, který nenajdete nikde jinde. Ve stíhačce MiG-15 zažijete intenzivní vzrušení a jedinečný adrenalin, který zvýší lehčí akrobatické kousky. Půjdete do toho?